Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát
|
Složení potravin
potraviny obsahují látky zvané živiny, které jsou nezbytně nutné k výživě lidského organismu. Živiny rozdělujeme do dvou skupin:
Živné látky mají v potravě různý význam (fyziologický) a proto se rozdělují na látky
Bílkoviny (proteiny)
obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík (16%), vápník, hořčík, draslík a železo. Chemicky se mohou všechny bílkoviny rozštěpit na jednodušší složky zvané aminokyseliny, kterým se říká stavební kameny bílkovin.
Je známo asi 17 druhů aminokyselin a nezbytných je 10, musí se tělu dodávat protože si je tělo nedovede vytvořit.
Druhy
Úplné bílkoviny (plnohodnotné)
- plnohodnotné jsou ty, které obsahují všechny nezbytné aminové kyseliny ve správném poměru. Tyto bílkoviny se nejvíce vyskytují v živočišných potravinách (mléko, vejce)
Neúplné bílkoviny (neplnohodnotné)
- neplnohodnotné jsou ty, kterým chybí některá aminokyselina tělu nezbytná. Tyto bílkoviny se nejvíce vyskytují v rostliných potravinách (obiloviny.)
Význam bílkovin ve výživě
Bílkoviny živočišného původu jsou lehčeji stravitelné a lépe využitelné (stěny buněk jsou tenké.) Bílkoviny rostliného původu mají stěny pevnější a proto jsou hůře stravitelné. Nadměrným množstvím bílkovin se organismus zatěžuje. Nedostatek bílkovin způsobuje podvýživu.
Tuky (lipidy)
vznikají v rostlinném a živočišném organismu. Tvoří estery glycerolu s mastnými kyselinami. V tucích jsou tyto mastné kyseliny:
Druhy
Tuky se vyskytují ve skupenství kapalném až tuhém. Dělíme je na:
Podle původu rozeznáváme tuky živočišné (sádlo) a rostlinné (olej.)
Živočišné tuky jsou v organismu uloženy takto:
Význam tuků ve výživě
Přepálené tuky jsou škodlivé, protože obsahují zplodiny pražení, které působí jako karcinogenní látky, tj. látky podporující vznik a růst rakoviny. Nejméně stravitelný je lůj a slanina.
Glycidy (sacharidy)
glycidy vznikají v živých zelených rostlinnách slunečním zářením s kysličníku uhličitého, který rostlina přejímá z ovzduší a z vody (ze země.) Tento děj se nazývá asimilace.
Při asimilaci vznikají různé druhy cukru. Rostliny z nich stavějí tkáně a ukládají je do plodů, kořenů, hlíz a odenků jako zásobní látku ve formě škrobu.
Rozdělení glycidů
rozdělujeme na:
Cukry (sacharidy)
rozdělujeme podle velikosti molekul na:
Škroby (polysacharidy)
Škrob je bílí prášek bez vůně a chuti, ve vodě nerozpustný. Škrob se získává rozdrcením rostlinných buňek, které škrob obsahují. Tímto práškem se zahušťují polévky, krémy, pudinky aj. Je vydatným a pohotovým zdrojem energie, zvláště pak pro svalstvo.
Buničina (celulóza)
je podstatou všech rostlinných buněk. Zvyšuje peristaltiku střev a působí proti rozmnožování hnilobných bakterií v tlustém střevě.
Zdroje
jsou obsaženy hlavně v rostlinné potravě, např.: obilovinách, luštěninách, bramborách, v zelenině a nepatrně v mase (živočišný škrob - glykogen.)
Význam
glycidy jsou zdrojem tepelné energie. Mohou se vzájemně zastupovat s tuky. Nejvíce využívá cukr mozek. Nejvhodnější je ho podávat v ovoci a zelenině.
Energetická hodnota potravin
zdrojem energie v potravinách jsou jen základní organické živiny- bílkoviny, tuky, glycidy. Vitamíny, které přijímáme v nepatrných dávkách a nerostné látky nemají žádnou biologickou hodnotu.
Energetická hodnota potravin nebo pokrmů je množství energie, které se uvolňuje při jejich spálení, případně při jejich dokonalém strávení v organismu. Vyjadřujeme jí v kilojoulech- Kj. Tuky poskytují nejvíce energie a hned za tuky jsou glycidy. Bílkoviny se využívají k jiným účelům.
Biologická hodnota potravin
Další velmi důležitou složkou potravy jsou látky, které ovlivňují činnost hormónů a enzymů v těle. Jedná se zejména o vitamíny, minerální látky a ve velké míře i o bílkoviny.
Podle toho, kolik je v potravě biologicky významných látek hovoříme o biologické hodnotě potravin. Biologická hodnota potravin je důležitá pro zabezpečení organismu.