Kluzná ložiska, spalovací motor zážehový čtyřdobý
10. Kluzná ložiska, spalovací motor zážehový čtyřdobý
Ložiska :
Druhy kluzného tření :
Druhy kluzného tření Mazání a jeho vliv Tření je prováděno Součinitel tření
Suché Plochy bez mazání Opotřebení ploch, zahřívání, zadírání 0,1 – 0,25
Polosuché Mazání není dostatečné Opotřebení ploch 0,01 – 0,1
Kapalinné Dostatek maziva Plochy bez opotřebení, tření nepatrné 0,001 – 0,01
Mazání :
a) hydrostatické – pomocí tlakového čerpadla
b) hydrodynamické – pomocí klínové mezery
Výhody : jednoduché, dají se použít pro vysoké otáčky, vyžadují minimální obsluhu, snadná montáž, přesné uložení hřídele, vhodná pro rázy
Nevýhody : větší ztráty třením, menší únosnost při rozběhu a doběhu, vysoká spotřeba maziva, vyšší náchylnost k zadření, náročnost na mazání
Na materiály jsou kladeny protichůdné požadavky : cena, smáčivost mazivem, tepelná vodivost, kluzné vlastnosti
- litina, bronz, mosaz, kompozice – slitina olovo – Sn, spékané práškové, cín a antimon
Hlavní části : ložiskové těleso, pouzdro nebo pánev, případně segmenty
Motor :
Plnění válců i vypouštění spalin je obvykle řízeno ventilovým rozvodem.
Pracovní oběh :
1. zdvih – píst se pohybuje z horní do dolní úvratě, sací ventil je otevřen. Píst nasává směs o tlaku nižším, než je atmosférický tlak do válce.
2. zdvih – palivo směs se stlačuje (polytropická komprese), sací ventil se uzavře až po dosažení atmosférického tlaku. Těsně před tím, než píst dosáhne horní úvratě je směs zapálena elektrickou jiskrou. Hořením směsi se uvolňuje velké množství tepelné energie.
3. zdvih – pracovní. Píst je prudce stlačen spalinami z horní do dolní úvratě (polytropická expanze). Před koncem expanze se otevírá výfukový ventil a tlak rychle klesá.
4. zdvih – píst se pohybuje z dolní do horní úvratě a vytlačuje spálené plyny – výfuk. Ke konci výfuku se otevírá sací ventil. Výfukový ventil se zavírá až za horní úvratí. Po určitou dobu jsou oba ventily otevřeny současně – překrytí ventilů.
Porovnání dvoudobých a čtyřdobých motorů :
Výhody dvoudobých : jednodušší konstrukce, menší počet součástí, menší nároky na obsluhu, větší měrný výkon, rovnoměrnější kroutící moment, snadnější roztáčení studeného motoru, menší poruchovost
Výhody čtyřdobých : větší účinnost, menší měrná spotřeba paliva (asi o 30%), menší tepelné namáhání motoru, lepší chlazení, pravidelnější chod, dobrý průběh kroutícího momentu i při malých otáčkách, jednodušší konstrukce klikového hřídele (z jednoho kusu), menší hlučnost sání a výfuku
Klepání motorů :
Zážehový : tepelná účinnost je tím větší, čím je větší kompresní poměr. Jeho zvyšování je však omezeno klepáním motoru a samovznícením. Zvyšováním kompresního poměru se zvyšuje rychlost hoření směsi až na 300 až 500 m.s-1. Směs začne hořet v místě zapálení, hoření se šíří v kulových plochách a spaliny stlačují dosud nezapálenou směs, která se ohřeje. Při vysoké teplotě stlačované směsi se neodvede všechno teplo stěnami a směs vzplane současně v celém objemu. Vznikne tlaková vlna, která narazí na stěny válce i na píst, nastává detonace. Detonace se opakují při každém zápalu a způsobují klepání motoru. Dalším zvyšováním kompresního poměru se směs zapálí kompresním teplem ještě před přeskočením elektrické jiskry – samovznícení, které snižuje výkon motoru. Při klepání se zvětšuje namáhání součástí motoru. Palivo se nedokonale spaluje a nespálený uhlík se usazuje na stěnách kompresního prostoru a podporuje vznik dalšího klepání. Elektrody svíček se mohou rozžhavit a předčasně zapálit směs.
Klepání závisí :
a) na druhu použitého paliva – odolnost proti klepání (antidetonační schopnost) se vyjadřuje oktanovým číslem, to značí objem izooktanu ve směsi izooktanu s heptanem, která je stejně odolná proti klepání jako palivo. OČ = 70 až 100.
b) na kompresním poměru – vyšší kompresní poměr = snadněji vzniká klepání
c) na tvaru a velikosti kompresního prostoru – jednodušší a kompaktnější kompresní prostor má menší sklon ke klepání
d) na poloze zapalovací svíčky – svíčka má být umístěna v nejteplejším místě kompresního prostoru
Vznětový : Předčasným vstřikem paliva do válce se palivo nejprve odpaří. K tomu potřebuje teplo, které odejme stlačenému vzduchu. Po dosažení teploty potřebné pro vznícení se palivo náhle vznítí a vznikne tlaková vlna, která narazí na stěny válce.
Klepání závisí :
a) na druhu paliva, cetanové číslo 40 až 60
b) na kompresním poměru – vyšší kompresní poměr Þ vyšší kompresní teplota = klepání menší
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát