Proč alternativní medicína?
Jde vlastně o alternativu ke klinické, tradiční medicíně, jak ji známe z běžného života. Alternativy se tvoří tam, kde vznikne potřeba postupovat jinou než známou cestou, v tomto případě jinak než cestou klasické medicíny.
V současné době můžeme po celém světě pozorovat vzrůstající odklon od oficiálních léčebných postupů moderní lékařské vědy. Jedna z hlavních příčin tohoto odklonu patrně spočívá v prohlubujícím se odosobnění klasické medicíny. Technický vývoj po 2. světové válce vnesl do léčebných postupů mnoho novinek, někdy přímo převratných. Důvěra v možnosti zdravotnické techniky však zašla až tak daleko, že se do středu zájmu lékařů někdy dostala tato technika sama a pacient jaksi ustoupil do pozadí, nebo se stal anonymním předmětem vyšetření. Jinými slovy přerušil se kontakt mezi lékařem a pacientem, jako by snad vyšetření bylo možné nahradit laboratorními parametry.
Svoji roli jistě hraje také to, že lékaři mají méně a méně času pohovořit si s pacientem o jeho obtížích. Jeden lékař to již před válkou komentoval slovy, že to, co lékaři získali zavedením rentgenu, se jim vytratilo z konečků prstů.
Přibývající množství poznatků vedlo rovněž k úzkému zaměření lékařů. Lze říci, že každý orgánový systém má dnes svého specialistu. Pokud obvodní lékaři doporučí pacienta ke specialistovi a ten zase k dalšímu, dostane se pacient do rukou lékařů, z nich každý se soustředí pouze na svou odbornou oblast. Většinou se žádný z nich nezajímá o to, jak by pacientovi obtíže mohly souviset s postižením jiných orgánů. A tak mluvíme o prohlubující se fragmentaci medicíny.

Co nabízí alternativní medicína ?
Alternativní medicína se snaží vyburcovat pacienta k aktivní účasti na terapii a tím v něm probudit samoregulační pochody, které v pozitivním případě vedou k odstranění příčiny choroby. Přiměje-li pacienta trpícího chronickými záněty v krk, aby se léčil například bylinnými čaji a přiměřeně se otužoval, zvýší se tím pacientova jinak nízká imunita a zároveň se odstraní příčiny zánětů.

Fytoterapie – využití léčivé síly rostlin
Využívání rostlin v lékařství je patrně stejně staré jako lidstvo samo. Do 18. století bylo bylinářství obvyklou formou léčby. Dnes Světová zdravotnická organizace odhaduje, že je bylinářství na celém světě praktikováno třikrát až čtyřikrát častěji než klasická medicína. A dokonce klasičtí lékaři se ve velké míře spoléhají na léky z bylin.

Z historie
Primitivní kmeny stále využívají své tradiční znalosti rostlin a jejich léčivých vlastností, které se předávaly po tisíce let z generace na generaci. v ranných civilizacích existovalo nedělitelné spojení mezi jídlem a lékem a mnoho rostlin bylo pojídáno pro jejich léčivé vlastnosti. Například armáda otroků, kteří pracovali na stavbě egyptských pyramid, dostávala denní příděl česneku jakožto prevenci proti epidemickým nákazám a horečce, které byly v těch dobách velmi rozšířené. Tehdy byly také vytvořeny psané záznamy o rostlinách a jejich prospěšných vlastnostech, první herbáře. Většinu znalostí o rostlinách a jejich využití lze vystopovat zpět až k starým Egypťanům, jejichž kněží byli též léčitelé pracující s pomocí rostlin.. Papyrus z města Théb, který vznikl 1500 let před n. l., uvádí stovky léčivých rostlin včetně takových, které se užívají dodnes, např. kmínové semeno či skořici.
Po Egypťanech pěstovali fytoterapii i staří Řekové a Římané. Když jejich armády dobývali tehdy známý svět, brali si vojenští lékaři rostliny a znalosti o jejich použití s sebou a získávali také na cestách nové vědomosti.
Jsou ještě dvě kultury. které se vždy silně spoléhaly na fytoterapii – Čína a Indie. Dodnes hrají byliny v čínské zdravotní péči základní roli. Existují tam nesčetné bylinářské školy, ve většině nemocnic jsou bylinářské lékárny.
Od temného dávnověku až po středověk se herbáře pečlivě přepisovaly rukou v klášteřích. Každý klášter měl svou lékárnickou zahrádku, kde se pěstovaly byliny, které pak sloužily jako léky pro mnichy i okolní vesničany.

Dnes
Zjevně bezpečnější přístup herbalismu odpovídá zájmu o ekologii a přirozené léčebné prostředky, který roste po celém světě. Dnes je bylinářství opět široce rozšířené a oblíbené. Bezpočet lidí si na drobné potíže a méně závažná onemocnění kupuje bylinné léky. Specializovaných obchodů se zdravou výživou je hodně a mnoho prosperujících lékáren zřídilo zvláštní oddělení pro bylinné preparáty a podobné výrobky. Navíc stále narůstá počet herbalistů, kteří léčí většinu nemocí svých pacientů. Mezinárodní vědecký výzkum nejen potvrzuje údaje o léčivé síle rostlin, ale také rozšiřuje vědomosti herbalistů o byliny nové
Herbalisté začali myslet více vědecky a pro jejich práci vzniklo nové jméno : fytoterapie ( z řeckých slov fyton, „rostlina“, a therapeuein, „pečovat, léčit“ ). V západním světě dnes termín fytoterapeut většinou označuje lékaře, který je přesvědčen o účinnosti a bezpečnosti bylin.
fytoterapeuti používají pouze přírodní zdroje, a proto považují snahu farmaceutického průmyslu najít „aktivní složky“ v rostlinách ( jež se poté extrahují či vyrábějí synteticky a užívají v lécích ) za zavádějící. Říkají, že v mnoha případech umožňují rostliny bezpečnější a účinnější léčbu než izolované složky, které byly uměle spojeny.

Jak byliny nejlépe využít ?
Pro udržování zdraví nebo léčení méně závažných onemocnění je nejlépe prostě zařadit byliny na jídelníček. Jsou zdrojem minerálů a vitamínů a navíc vylepšují chuť jídla.
Jednou z lékařsky nejcennějších rostlin je česnek. Obsahuje řadu živin a je také mocnou ochranou proti bakteriální, plísňové a virové infekci, zvláště pokud zasáhne zažívací a dýchací systém.
Není ovšem vždy možné či příjemné rostliny na jídelníček zařadit. mnoho lidí např. vůni a chuť česneku nesnáší. Některé z obvyklejších rostlin však lze v obchodě se zdravou výživou koupit již porcované v čajových sáčcích - a pít je jako osvěžující nápoj.

Užívání rostlin.
Tekuté přípravky
Odvar – je vhodný tam, kde je třeba, aby se uvolnily rozpustné látky z kořenů či kůry. Při přípravě odvaru vsypeme vrchovatou lžíci sušené rostliny v prášku do hrnce z nerezové oceli, nebo s emailovým povrchem ( nikoliv hliníkového ) . Přidáme asi 0,5 litru vroucí vody. Přivedeme k varu a 10 až 15 minut vaříme na mírném ohni. Scedíme, dokud je roztok horký a pijeme.
Nálev – je oblíbený pro přípravu nápojů či kloktadel v domácnosti. Užívají se čerstvé nebo sušené byliny, volné, nebo již porcované do čajových sáčků. Ohřejeme čajovou konvičku vsypeme do ní 1 lžičku byliny na každý šálek a vlijeme stejný počet šálků vroucí vody. Necháme 10 až 15 minut louhovat
Tinktura – fytoterapeuti předepisují více tinktur ( na bázi alkoholu ) než jakýkoliv přípravků. Jsou trvanlivé, vysoce koncentrované a užívají se v malých dávkách. Můžeme je připravit doma s použitím 40% alkoholu, např. ginu nebo vodky. Do nádoby vsypeme 120g mleté nebo sekané sušené byliny. bylinu přelijeme 0,5l alkoholu a nádobu uzavřeme. Uložíme ji na dva týdny na teplé, suché místo a dvakrát denně protřepeme. Tekutinu pak scedíme do láhve od vína z tmavého skla ( to, co sítkem neprojde, již dále nepoužíváme ). Láhev uzavřeme a používáme dle potřeby.
Tisan – v zásadě jde o mírnější nálev. Prodává se porcovaný v sáčcích. Sáček se přelije vroucí vodou. Lze jej pít přímo, bez dlouhého louhování.

Obvazy
Rostliny lze použít k ošetření poranění, hmožděnin, ran a drobných infekcí.
Obklad – při přípravě obkladu namočíme kus čisté látky nebo vaty v horkém odvaru nebo nálevu z různých protizánětlivých bylin. Látku přiložíme na postižené místo a teplo udržíme tím, že na obvaz ještě přiložíme ohřívací láhev. Rány a hmožděniny se tak rychleji hojí.
Placka – k zhotovení placky se používají tišící rostliny. Máme-li čerstvé nezpracované rostliny, přiložíme listy přímo na kůži. Nebo je rozprostřeme na kousek gázy a tu přiložíme přímo na kůži. Ze sušených rostlin připravíme v horké vodě pastu, kterou postižené místo potřeme. Udržujeme teplo pomocí ohřívací láhve. Placka vytahuje hnis, urychluje uzdravení a redukuje zánět.

Další přípravky
Výrobky z rostlin se také prodávají v řadě dalších forem v lékárnách a obchodech se zdravou výživou.
Krém a mast – užívají se zevně – pomáhají při léčení ran a redukují záněty kůže.
Esence – jsou určeny jen pro zevní použití. mají mnoho léčivých účinků od hojení ran až po zjasňování a koncentraci mysli.

Příklady využití fytoterapie při různých nemocích
Aids
Na druhotné infekce, zejména na kandidózu, se doporučuje užívat dvakrát denně dvě tablety ze sušeného kořene vodilky; výborný účinek má také česnek, užívá se jedna až tři kapsle denně. Na střevní poruchy se doporučuje užívat 20 kapek roztoku vodilky, třikrát denně mezi jídly. Proti kandidóze i střevním poruchám má účinkovat i Acidophilus : užívá se 1/4 lžičky Superdophilu dvakrát denně mezi jídly. Jako ochranu proti virům doporučují terapeuti účinnou bylinu echinaceu. Užívat se může v dávce 500 mg prášku ze sušeného kořene.

Akné
K protizánětlivému a proti bakteriálnímu omývání pokožky se nabízejí tři domácí prostředky :
- měsíček – rozmíchat lžičku tinktury ve sklenici vody
- heřmánek – slabě povařit lžičku sušeného květu heřmánku v šálku vody nebo sáček heřmánkového čaje necháme v přikrytém šálku deset minut
- řebříček, bez, levandule – přelijeme šálkem vroucí vody hrst čerstvých nebo sušených květů, přikryjeme a necháme louhovat deset minut
Před použitím se přípravky scedí a potom lehkým poklepáváním postižená místa smáčíme vatovým tampónem, namočeným v roztoku. Jinou možnosti je použít roztok k přípravě obkladu. Někdy s doporučuje pro zmenšení zánětlivosti parní lázeň z květu heřmánku, květu lípy, šalvějové listy nebo levanduli.

Alkoholismus
Údajně pomáhá olej z pupalky dvouleté, je totiž bohatý na g-linolenovou kyselinu, kterou si alkoholikův organismus není schopen tvořit, také pomáhá předcházet náladovosti a poškození jater. Šetrně působí benedikt údajně podporuje regeneraci jaterních buněk, pomáhá také překonávat abstinenční příznaky – zmírňuje napětí a uvolňuje tělo i mysl postiženého.


Angína
Bylinkáři považují opakující se infekce a záněty mandlí za klíčový faktor pro vznik nemocí v pozdějším průběhu života. Aby se toto riziko snížilo léčí se celý imunitní systém. Doporučují se kloktadla s myrhou, šalvějí, tymiánem nebo idigovníkem divokým.

Astma
Pro uvolnění svalových křečí a vykašlávání se doporučují nálevy z pryšce a tymiánu; a pro zmírnění napětí mučenky a koniklec ( užívají se sušené, nikoliv čerstvé ). Oman je dobrý na plíce a na uvolnění hlenu, pokud se v nálevu používá tento kořen. Heřmánek údajně působí protizánětlivě a může zmírňovat astma stresového původu.

Bolest
Bolest může zmírnit mnoho bylin. Některé, například tužebník jilmový a vrbová kůra, účinkují podobně jako acylpyrin. Jiné, například jam divoký nebo samorostlík, účinkují jako steroidy.

Cukrovka
Lze doporučit přísnou dietu s vysokým obsahem vlákniny i užívání syrového česneku. Ten prý omezuje vzestup hladiny krevního cukru, který by jinak nutil ledviny vylučovat velké množství moči. Lze také doporučit různé byliny pro ulehčení., například lopuch, hořec a jestřabina.

Deprese
Ducha prý pozvedne čaj z brutnáku lékařského nebo sporýše lékařského. Nebo každý den šálek horkého čaje z rozmarýny lékařské se špetkou baldriánu. Jako nervové tonikum se doporučuje nálev ze čtyř až pěti kvetoucích vrcholků levandule, jehož chuť se vylepší medem.

Ekzém
Již dlouho se doporučuje na svědění, puchýře a loupání kůže čaj z měsíčku. Údajně také dokáže vyléčit ekzém. V lékárnách lze koupit měsíčkovou mast. Čerstvé listy kapusty, zejména kadeřavé, čistě umyté a dobře rozmělněné, prý dokáží vyléčit i těžké případy ekzému.

Horečka
Proti horečkám se doporučuje celá řada bylinných čajů.
- pálivá paprika – malé množství pálivého prášku se přidá do mléka, vody nebo čaje. Užívá se také želatinová kapsle obsahující papriku. Zapíjí se sklenicí vody.
- vrbová kůra – tato látka se rovněž považuje za účinnou při snižování teploty. Používali ji již staří Řekové i američtí Indiáni. Vnitřní kůra se uvaří a čaj se pije v silných dávkách. Vrbová kůra obsahuje látku, jež se v lidském organismu přemění na kyselinu salicylovou.
- sadec konopáč – je další z léčebných prostředků amerických Indiánů. Jedna až dvě lžičky usušené natě se v hrnku s vařící vodou louhují 10 – 15 minut. Pije se každou půlhodinu až do opadnutí horečky.

Houby ( plísně )
Při aftách v ústech může pomoci kloktání myrhové tinktury několikrát denně. Při všech plísňových infekcích kůže mohou pomoci tři až čtyři kapsle česneku nebo jeden stroužek čerstvého česneku denně. Do postiženého místa vmasírujeme několikrát denně čajovníkový olej.

Chřipka
V počátečním stadiu zimnice se doporučuje horký čaj ze zázvoru, skořice – dokonce i z pálivé papriky – k povzbuzení krevního oběhu a pro zahřátí. Při horečce se doporučuje nálev z bezového květu, řebříčku a máty peprné. Dva až tři šálky čaje z řebříčku a citronu denně údajně v době rekonvalescence povzbuzují chuť k jídlu.




Kašel
Jednou z nejdoporučovanějších bylin proti kašli je jablečník. Nálev se připraví ze sušených listů, které se přelijí šálkem vařící vody, a třikrát denně se užívá jedna lžička. Hořkost nálevu zmírní trocha lékořice. Lze užívat i další bylinné nálevy :
- diviznový – na těžký kašel
- locikový – na dráždivý kašel
- z kůry plané višně – pro děti, je mírné sedativum
- řebříčkový, andělíčkový nálev – na kašel s horečkou
- nálev z omanu, černého bezu – na katarový kašel

Kolika
Dětská kolika se dá údajně zmírnit, podává-li se dítěti každou hodinu lžička teplého bylinného čaje. Nálevy se připravují z šanty kočičí, heřmánku či semen fenyklu. Nálevy mohou užívat také kojící matky. Dospělí postižení kolikou by měli pít nálevy po sklenicích, a to třikrát denně. Doporučuje se také čaj ze semen anýzu, kmínu a fenyklu.

Komáří bodnutí
Postižená místa se potřou extraktem z vilínu virginského a pokapáním čistým levandulovým olejem. Zmenší se tím podráždění a zánět. pokud je osoba citlivá na kousnutí, potřou se exponovaná místa kůže nálevem z heřmánku, pomáhá odpuzovat hmyz.

Nízký krevní tlak
Doporučuje se nálev z různých bylin, například janovce metlatého, který má zvyšovat krevní tlak. K vyladění a povzbuzení celého organismu lze použít další byliny – kola, oves, hořec a pelyněk.

Lupénka
Proti lupénce se tradičně předepisují byliny, které čistí krev. Tomuto procesu pomáhá nálev z kořene pampelišky, květů červeného jetele a z lopuchu.

Lupy
K masáži pokožky hlavy po umytí použijeme nálev rozmarýny lékařské či levandule, nebo několik kapek esencí těchto bylin, které vetřeme do kůže.

Menstruační potíže
Při bolestivých periodách bylinkáři předepisují horký nálev z heřmánku, případně s trochou zázvoru.

Mononukleóza
Snížit horečku, vyvolat pocení a udržovat tělesnou teplotu mohou nálevy z řebříčku a bezového květu. S problémem celkové únavy pak mohou pomoci tonika – doporučují se dva až tři šálky řebříčkového nebo rozmarýnového čaje denně. Rovněž se doporučuje jíst hodně ovesné kaše.

Nachlazení
Zdá se, že příznaky nachlazení zmírňují horké nápoje a pořádné vypocení. 1/8 lžičky pálivé papriky, šťávu z citronu, nasekaný stroužek česneku a gram vitaminu C se vmíchá do půl šálku horké vody. Ten se pomalu usrkává. Údajně mají pomáhat také různé bylinné čaje včetně čaje z heřmánku, meduňky, sadce konopáče, podbělu, bezu černého, máta polej a sporýše. Doporučují se i nálevy z řebříčku, máta peprné, zázvoru a šanty.






Nevolnost a zvracení
Úlevu může přinést pití malých doušků nálevu ze zázvoru nebo máty peprné. Pro úlevu se předepisuje také šedivka černá

Nosní a krční obtíže
Kloktání tinktury ze šalvěje, tymiánu nebo myrhy pomáhá zmírnit bolest v krku. Katar se zlepší inhalováním vodních výparů s jednou nebo dvěma kapkami eukalyptového, borovicového, cypřišového a levandulového esenciálního oleje. Nálevy ze šanty kočičí pomáhají uvolnit ucpaný nos.

Obtíže močového měchýře
Fytoterapeut může předepsat naturopatickou stravu a může také předepsat planiku, adstrigens vyvolávající stahování tkání. Může také předepsat i jiné byliny – borůvky, které brání hromadění močových kaménků

Obtíže štítné žlázy
U mírných obtíží štítné žlázy mohou pomoci potraviny bohaté na jód, například chaluhy a jiné mořské řasy. Jako tonikum předepisují někteří bylinkáři řasu měchýřnatou.

Obtíže vaječníků
Mnohé rostliny účinkují povzbudivě jako hormony. Bylinkáři užívají na upravení činnosti vaječníků mimo jiné drmek, kaulofylum žluťochovité a jam divoký.

Obtíže vlasů
Pro povzbuzení vlasových folikulů a stimulaci růstu vlasů se do pokožky vmasíruje několik kapek rozmarýnového oleje. K opláchnutí šamponu lze také zkusit silný nálev z kopřiv. Proti svědění a šupinatosti pokožky i lupům lze zkusit masírovat hlavu nálevy z rozmarýnu, tymiánu, levandule či jalovce, které budou působit jako čistící a dezinfekční prostředek. také se často předepisuje heřmánek proti stresu.

Obtíže zubů a dásní
Doporučuje se změna jídelníčku, například omezení cukrů a sladkostí, jako jsou koláče nebo sušenky. K posílení dásní a všeobecně k desinfekci ústní dutiny se někdy předepisují výplachy úst nebo tinktury měsíčku, myrhy a divokého indigovníku.

Páchnoucí dech
Pomáhá žvýkat petržel, pití nálevu z máty peprné nebo řeckého sena, nebo užívání chlorofylové tablety.

Prochladnutí
Nálevy ze zázvoru a žlutodřevu mají podporovat krevní oběh a zvyšovat odolnost proti chladu. Nálev z pálivé papriky zahřívá a může podpořit i krevní oběh.

Průjem
Doporučuje se při slabších infekcích kapsle česnekového oleje dvakrát denně a také třikrát denně 3 až 4 lžičky nálevu z řepíčku lékařského, jitrocele či pelargonie se špetkou práškové skořice, zázvoru nebo mletého kmínu.

Spálení sluncem
Do studené vody se přidá několik kapek levandulového oleje nebo na spálenou kůži přiložíme studený obklad namočený v nálevu z měsíčku. Chladivý účinek mají čerstvé dužnaté listy, například netřesku nebo jitrocele. Trochu kostivalového nebo měsíčkového krému zklidní velké plochy mírně spálené.


Škytavka
Stahy může utlumit upíjení mátového nebo meduňkového čaje.

Uhry a pupínky
zánět a další infekce se dá zmírnit potíráním postižených míst nálevy z levandule nebo měsíčku anebo zředěným nálevem z vilínu. vnitřně – obvykle ve formě tinktur – podávají bylinkáři údajně lopuch, echinaceu a jetel. tyto přípravky údajně pročistí tělo a tím zmenší pravděpodobnost tvoření uhrů a pupínků.

Únava očí
Fytoterapeuti proti únavě očí doporučují různé obklady, mj. z ptačince, okurky, světlíku okvětních lístků měsíčku. Je možné přiložit na oči tenké čerstvé plátky okurky.

Větry
Při přípravě jídel se doporučuje používat tymián, šalvěj, majoránka a rozmarýn a po jídle žvýkat kmín nebo hřebíček, případně pomalu popíjet šálek čaje z máty peprné. Mezi jídly se popíjí čaj z heřmánku, tužebníku nebo meduňky.

Vosí a včelí bodnutí
Doporučuje se ledová voda nebo led na postižené místo s trochou sody. Troška citrónové šťávy přidané do vody by mělo neutralizovat zásaditou podstatu bodnutí. Pak se přikládá měsíčková mast.

Zácpa
Rostlinné projímadlo by mělo být jen krátkodobým východiskem. Používají se rozdrcené lusky kassie senny. Začíná působit až po osmi hodinách a může způsobit i svíravé bolesti žaludku. Pro jejich zmírnění se přidává semeno fenyklu. Silným projímadlem je kůra americké krušiny, která údajně posiluje střeva. mírnějším projímadlem jsou lněná semínka, která zmírňují hromadění střevního obsahu. Mírně projímavý účinek má nálev z listů pampelišky nebo nadrobno nasekaného kořene pampelišky.

Zánět průdušek
Terapeuti mohou předepsat jeden či více léků na bázi bylin, mezi které patří : kaučukovník, podběl, mořská cibule, lékořice, sadec konopáč, jablečník, violka trojbarevná, tymián, zázvor a bez černý. k posílení imunitního systému a ke zlepšení krevního oběhu se doporučuje echinacea.

Zánět spojivek
Terapeuti doporučují oční lázeň z odvarů z chrpy, měsíčku, bezového květu, heřmánku, ptačince, světlíku či jitrocele – nebo použít nálevy na obklady oka.

Zánět plic
Předepisují se různá expektrorancia k uvolnění hlenů, například lobelku nebo tymián spolu s rostlinami, které působí proti infekci, například echinaceu nebo česnek. Případnou horečku léčí květ černého bezu a řebříček.

Žloutenka
Fytoterapeuti znají na játra celou řadu léků. Jsou to vlaštovičník, pampeliška, hořec a benedikt.

Žlučové kameny
Užívají se hořké byliny; cílem je povzbudit tok žluči a omezit zánět žlučníku. Někdy se předepisuje šálek či dva denně zeměžlučového čaje, který by měl také podpořit trávení. Lze také dále použít hořec, vlaštovičník, oman a pampeliška. Obvykle se užívají v podobě tinktury a čaje.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=450